UMÍSTĚNÍ ŠPIONŮ NA VLASTNÍ DĚTI?

Rodiče se o děti víc strachují

Je zcela logické a normální, že rodiče se o své děti strachují. U dnešní generace rodičů je to navíc umocněno tím, že zatímco dříve byly jedináčkové v podstatě výjimkou, v dnešní době převládají děti bez sourozenců. Přestože v posledních letech se trend lehce otočil a porodnost v naší zemi už nepatří k absolutně nejnižším na světě, pořád je pro vysoké procento rodičů jejich ratolest jediným potomkem. Často si tak dítě dokáže užívat větší pozornosti, a to v různém slova smyslu. Nemusí se dělit o péči ze strany rodičů, o hračky a další materiální věci. Navíc se začíná mluvit o kultu dítěte. Zároveň jsou na něj nezřídka kladeny vyšší nároky, mimo jiné dle psychologů dochází k (nejen) emočnímu a citovému přetěžování. Také k většímu tlaku na výkon či nadměrné kontrole. Uchýlení se k špehování či sledování dětí prostřednictvím špionážní techniky nebo takzvaných ´soukromých oček´ může být tak pouze jedním z doprovodných jevů širšího fenoménu.

Hrozeb je jednoduše objektivně víc

Jistě se dá nostalgicky zavzpomínat, jaké že to bylo za našich mladých let. Celé dny jsme trávili venku. Nikoliv on-line, nýbrž svobodně. Přiběhli jsme ze školy domů, hodili tašku do kouta, zabouchli za sebou dveře a mířili do parku, na hřiště, na kolo… Zkrátka ven. Dopravní provoz téměř žádný, drogová scéna jakbysmet a takto bychom mohli rozjímat dále.

Možností trávení volného času, ale na druhé straně i nástrah ohrožujících dětí, je dnes mnohem víc než tomu bylo dříve. No jo, vzpomínky na dětství bývají sice fajn, ale je třeba vnímat aktuální realitu. A ta je hodně vzdálená představám o místu, uvnitř kterého dětem nehrozí prakticky žádné nebezpečí. Riziko, že dítě osloví drogový dealer, začne se stýkat s pochybnou asociální partičkou, nebo bude vylákáno na schůzku nebezpečnou osobou, je jednoduše nesrovnatelně vyšší než v dobách minulých. Těžko říci, zda tato skutečnost sama o sobě ospravedlňuje využití skrytých a bezpečnostních věciček z preventivních důvodů. Nabízí se argument, že ve vztahu dítě-rodič by měla být na jednom z čelních míst důvěra. Nicméně v případech, kdy je už důvěra z rozličných důvodů narušena a existuje důvodné podezření, že by se dítě mohlo dostat do závažných nesnází, dostává se špehování dětí pomocí speciální techniky nebo služeb soukromých detektivů do úplně jiného světla a roviny.

Nelze být s dětmi pořád

„Rodiče dnes nemají na děti čas“, zní často jedna z častých kritických výtek směrem k současnému rodinnému uspořádání a vztahům. Obecně je možné přesně konstatovat, že lidé tráví průměrně v práci více času, nežli tomu bylo u minulých generací. Zároveň není v našich podmínkách zcela běžné u časově vytížených dospělých, například v případě střední třídy, že by se v době nepřítomnosti rodičů o děti starala chůva. Ne vždycky jsou většinou na blízku prarodiče či jiní lidé, k nimž máme důvěru a kteří by dítě vyzvedli ze školy, anebo na něj doma dohlédli. Třeba na to, co zrovna dělá na internetu.

Již problematika bezpečného využívání internetu ze strany dětí je pořád velmi aktuální. Navíc statisticky stále vyšší procento dětí žije ve společné domácnosti pouze s jedním z rodičů, což je dáno hlavně vysokou rozvodovostí. Především v případě, kdy děti bydlí jenom s jedním zaměstnaným dospělým, tak logicky dochází k dalšímu rozevírání nůžek mezi časem dětí strávených skoro bez dozoru a časem, kdy jsou fyzicky pod dozorem (o což se mohou v opačném případě partneři podělit).

GPS trackery, programy

Nutno prohlásit, že s poptávkou po řešeních s cílem větší kontroly nad počínáním svých ratolestí se nesetkávají jenom specializované firmy na sledovací a bezpečnostní techniku nebo detektivní agentury, ale také například mobilní operátoři nabízející GPS aplikace pro rodiče školáků. Zmíněné aplikace pracují tak, že rodič dostane SMS zprávu typicky tehdy, když jeho dítě dorazí do školy/na kroužek, vrátí se domů a podobně. Podobně je možno tímto způsobem získat neustálý přehled o jeho platbách nebo celkově aktivitě vyvíjené na jeho mobilním zařízení, tedy jaké stránky navštěvuje, s kým je v kontaktu na sociálních sítích, jaké údaje ve virtuálním prostoru dává k dispozici.

Může být použití špionských metod na vlastní děti i přes to všechno za hranou, anebo racionální reakcí rodičů majících racionální strach o své děti? Převládají spíše pozitiva, nebo negativa takovéhoto kroku? Stane se z využití GPS technologie a specializovaných agentur pro účely pohlídání si vlastních dětí v budoucnu ještě výraznější trend? Těžko soudit…

 

S přispěním zdrojů viz níže:

https://www.novinky.cz/domaci/443514-rodice-posilaji-soukroma-ocka-na-vlastni-deti.html

 http://zpravy.idnes.cz/opustil-zonu-domov-spehovani-deti-pres-mobil-muze-rodinu-rozhadat-1db-/domaci.aspx?c=A160818_193723_domaci_pas