DĚTI A CESTOVÁNÍ? DOSÁHNĚTE KLIDU DÍKY GPS ZAŘÍZENÍ!

Na co jsme to jenom zapomněli? Na Kevina!

Není se co divit, že rodiče v případě zatoulaných, ztracených a nebo zapomenutých dětí z pravidla přepadají ty nejčernější myšlenky a scénáře. V záležitosti maminky malého Kevina McCallistera, jako asi nejpopulárnějšího ztraceného dítěte, byly obavy o nezbedného synka zcela zbytečné, protože ten si odtržení od rodičů a otravných sourozenců sám doma nebo v luxusním hotelu dokázal patřičně užít, aniž by ho cokoliv rozhodilo, včetně náletů protřelých anepříjemných, byť tak trochu neohrabaných,zlodějů. Co má společného kultovní americká komedie s realitou? Že štastným koncem končí nejen vánoční filmy, nýbrž i drtivá většina reálných příběhů ztracených dětí.

Většina pohřešovaných dětí se bohudík najde

Policejní statistiky říkají, že typicky se postrádané dítě nalezne a dostane do bezpečí zpátky ke svým rodičům maximálně do několika hodin, a to drtivou většinou ještě předtím, nežli policie započne pátrací akci. Přitom nahlášení ztráty dítěte na tísňovou linku není ničím až tolik neobvyklým. Každý rodič, jenž si prošel i touto výchovnou zkušeností, ale bez debat potvrdí, že by si obdobný zážitek rád ušetřil. Není se co divit, že v takové situaci se několik desítek minut času pocitově vleče jako celá věčnost a racionální stránka uvažování kapituluje před tou emoční. Jak se popsané nechtěné zkoušce nervů spolehlivě vyvarovat? Jak může pomoci bezpečnostní technika? Kde nalézt inspiraci?

Chytrý asistent – sledovací zařízení

V zahraničí se pro účely hlídání různě starých dětí, nejen nadovolených,využívají často tzv. GPS lokátory, jejichž bohatým možnostem využití jsme se již zde na blogu v několika předchozích článcích věnovali. Sledovací zařízení jsou velice populárním a vyhledávaným bezpečnostním artiklem například vSpojených státech amerických. Tamní federální úřady vykazují každoročně statisíce záznamů týkajících se nahlášených dětských pohřešování, za něž je považováno nekontrolované oddělení dětí od rodičů po dobu více než jedné hodiny. Konkrétně, podle národního informačního centra při FBI v roce 2014 registrovala databáze cca 467 000 takovýchto oznámení. Bohužel, jsou mezi nimi i případy postrádající onen šťastný konec. Média obletěl třeba příběh dívenky jménem Madeleine, jež se ztratila během rodinné dovolené v Portugalsku. Nenašla se.

Různorodý výběr GPS zařízení 

Spojené státy vůbec patří k zemím, kde podobné bezpečnostní a špionážní zařízení nejvíce získávají u rodičů na oblíbenosti. Ještě před patnácti nebo dvaceti lety byl ovšem vývoj GPS zařízení určených pro masové komerční využití i tady víceméně v plenkách. GPS sledovací zařízení či trackery měly zpravidla podobu objemných, nepraktických a také cenných přístrojů bez potřebné softwarové podpory. V současné době naproti tomu nabízejí velké obchody kolem 200 různých moderních modelů uživatelsky přívětivých lokátorů s dlouho trvající výdrží baterií v různých cenových hladinách využívající nejen technologii GPS, ale i wi-fi či mobilní telefonní signál. Značné oblibě se těší třeba GPS hodinky, určené pro děti starší tří let. Vyjdou v přepočtu na orientačně čtyři tisíce korun. Prostřednictvím mobilní aplikace posílají v reálném čase aktuální informaci o lokaci, v níž se dítě právě nachází. Ve chvíli kdy dítě opustí definované ´bezpečné území´, ihned přijde uživateli-rodiči upozornění, podobně jakmile dojde k libovolné nestandardní manipulaci s hodinkami. Jedinečný hodinky jsou vybaveny i variantou krizové výstrahy, v případě, že by se dítě cítilo v ohrožení.

 Děti ztracené beze stopy

Již v České republice existují případy dětí, které se pohřešují dlouhodobě a jež se ani podelších měsících a někdy dokonce i letech domů vůbec nevrátily. Patrně nejznámějším z nich je příběh devítiletého Honzíka, který téměř před 20 lety zmizel v pražském Podolí. Jeho fotka byla publikována v rozličných novinách, byla také vyvěšena na mnoha oblastech s vysokou koncentrací lidí, třeba ve stanicích metra. Policisté údajně dostali desítky různých tipů, kde by se mohl pohybovat. Všechno marné. Dodnes se o něm nic nezjistilo. Podobně jako o několika dalších ztracených dětech různého věku.

Etika sledování dětí pomocí techniky

Je možné namítnout, zda je vůbec vhodné  spojovat otázku bezpečnosti dětí se sledovacítechnikou. Každopádně pokud je naplněn předpoklad, že technika není zneužívána, ale využívána rozumně a za užitečným účelem, kterým navýšení bezpečnosti vlastních dětí bezesporu je, pak těžko označitvyužití technických pomocníků jako neetické. Není to tak dlouho, kdy v našich zeměpisných končinách byly elektronické dětské chůvičky považovány za módní výstřelek, jimž se zpočátku mnozí rodiče předem bránili s tím, že dříve podobné věci také nebyly a stejně se rodičům podařilo své děti úspěšně a ve zdraví vychovat. Dnes je z chůviček celkem standardní součást výbavy začínajících rodičů a už jen málokoho by napadlo se nad nimi pozastavovat jakožto nad rodičovskou zbytečností, zhýralostí nebo snahou mít něčím extra k oslnění okolí.

Také psychologové se vyjadřují v tom smyslu, že v otázce bezpečnosti dětí by nebylo úplně moudré spoléhat se pouze na techniku. Druhým dechem ale dodávají, že právě technika může účinně vyplnit hluchá místa, kdy nemůžeme být fyzicky se svými dětmi, a stát se součástí celkové sady opatření v rámci zajištění bezpečného prostředí pro své ratolesti.