BEZPEČNOSTNÍ TECHNIKA STŘEŽÍ I OHROŽENÉ NOSOROŽCE

Schopná trojka – GPS lokátor, mini kamera a monitor srdeční akce

Britské neziskové organizace věnující se problematice ochrany a zachránění ohrožených zvířat ve volné přírodě přišly s tvůrčím řešením, jehož výsledkem bylo vytvoření protipytláckého inteligentního zařízení pracujícího v reálném čase, pro jež se v originále vžilo zkrácené označení RAPID (Real time Anti Poaching Intelligence Device). Systém spojuje přínosy tří bezpečnostních výrobků, a sice GPS lokátoru, diskrétní kamery a zařízení pro sledování srdečního tepu. Cíl jmenované trojice je jednoznačný – společnými silami odvrátit pytláky od decimování chráněných nosorožců kvůli jejich rohům.

Pytláctví kvůli nosorožčím rohům neustále na vzestupu

O tom, že se jedná o skutečně vážný problém, svědčí i dostupná data. Podle nich totiž počet nosorožců, kteří se stali obětí pytláckých akcí v posledních letech, razantně vzrostl. Například mezi lety 2012 a 2014 byl zaznamenán nárůst z přibližně 700 takovýchto útoků na cca 1200. Další odhady hovoří až o třicetinásobném zvýšení od počátku nynějšího století do dnešních dnů. Nejvyšší počet zabitých nosorožců kvůli obchodu s hodnotnými rohy má na svědomí JAR (Jihoafrická republika), v níž operují kriminální skupiny neváhající zabít vzácné nosorožce právě kvůli následnému zpeněžení jejich unikátních rohů. Tyto jsou pak prodávány za neobvykle vysoké ceny hlavně do Asie.

Využití prášku z rohů

Proč právě tam? Tradiční čínská medicína přisuzuje prášku z namletých nosorožčích rohů léčivý až mimořádný účinek pro mnoho chorob. Již od starověku se tam využívá pro zmírnění horečnatých stavů, k léčbě astmatu či třeba revmatických onemocnění. Podle tradičních medicínských postupů spolehlivě může pomoci také v případě hadího uštknutí, halucinacím, žaludečním obtížím a také se se dá dočíst i o tom, že prášek získaný z nosorožčí rohoviny účinkuje i před posedlosti zlými duchy. Je dokonce velmi pravděpodobné, že je používáno také jako afrodiziakum. Dlužno v této souvislosti dodat, že západní medicína se k výše zmíněnému staví víc než skepticky. Medicínské účely však nebývají jedinými motivy pro získání nosorožčího rohovinového prášku, jenž se taktéž používá jakožto materiál k výrobě šperků či rukojetí zdobených dýk.

Čím je nosorožčí roh tak zvláštní?

Nabízí se otázka, čím jsou konkrétně nosorožčí rohy tak moc cenné. A to dokonce natolik, že je prý jejich cena na černém trhu podobná s cenami diamantů, zlata nebo kokainu. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, roh nosorožce je svou stavbou naprosto jiný, nežli je tomu u ostatních zvířat, jako například krávy, ovce, žirafy nebo antilopy. Nosorožčí roh je jako jediný tvořen pouze rohovinou a nikoliv žádnou kostí. Biologicky je pak možno rohovinu přiblížit jako stavební bílkovinu (jinak řečeno protein či keratin), která se nachází třeba i v lidských vlasech a nehtech, ptačím peří a nebo želvím krunýři.

Jak technika chránící nosorožce v podstatě funguje?

Takzvaný systém RAPID, jak již bylo zmíněno, využívá tandemově dohromady celkem tři přístroje. Začneme-li u monitorovacího zařízení srdečního tepu, ten je odborně umístěn pod nosorožčí kůži s cílem zaznamenání náhlých významných výkyvů srdeční akce potenciálně indikujících pytláckou akci. Jakmile tak zařízení zachytí nestandardní zrychlení a nebo zpomalení srdeční činnosti zvířete, systém neprodleně odešle oznámení operátorovi v kontrolním centru disponujícím kontinuálním dohledem díky real-time kamerovému systému ukrytém v nosorožčím rohu. Prostřednictvím videa poté příslušné dohledové úřady vyhodnotí situaci a určí, zda sedoopravdy odehrává pytlácký útok, či v lepším případě jde o planý poplach. Vzhledem k tomu, že GPS límec obepíná nosorožčí krk, jejich přesná poloha může dohlížející orgány okamžitě zmobilizovat k činnosti vedoucí k dopadení pytláků přímo při činu.

První pokusy ochranářů

Celý systém je opravdu velice propracovaný a v podstatě znemožňuje pytlákům uskutečnit či dokonat plánovanou zavrženíhodnou misi. Systém RAPID však není úplně prvním sofistikovaným pokusem používajícím pokročilou techniku s cílem ochrany vzácných živočišných druhů. Ochranáři přírody ku příkladu v minulosti použili drony či mikročipové implantáty za účelem pozorování rizikové zvířecí populace. Když jde o systém protipytláckých inteligentních zařízení, do budoucna je plánováno jeho další zdokonalování a rozšíření za účelem bezpečnosti i jiných ohrožených zvířat jako jsou velryby, lvi, tygři nebo sloni.

Ani Evropa není fenoménu pytláctví ušetřena

Mohlo by se zdát, že pytláctví namířené oproti chráněným a vzácným zvířatům se týče jenom z našeho pohledu odlehlejších částí světa. Bohužel tomu tak není. Dokladem toho je případ z března roku 2017, kdy ve francouzské zoologické zahradě, západně od Paříže, zastřelili pytláci samce nosorožce bílého a motorovou pilou mu odřezali rohy. Rozporuplné reakce pak vzbudilo rozhodnutí ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, jež právě v návaznosti na popsanou událost z bezpečnostních důvodů začala odstraňovat rohy jimi chovaným nosorožcům. Netřeba dodávat, že někteří ochranáři a organizace dané rozhodnutí vedení královédvorské zoologické zahrady poměrně ostře kritizovali a odsoudili.

Proti pytlákům je důležité disponovat kvalitní technikou

Tak či tak, jedno je jisté. Černý trh s nosorožčím poznávacím znamením a ozdobou je byznysem, v němž se točí až překvapivě vysoký objem peněz. Není proto divu, že i postup, vybavení a celkově způsob práce pytláckých skupin se poměrně profesionalizují. Představa o pytlácích běhajících naboso v tropických lesích a vybavených jednoduchými zbraněmi je velmi vzdálená reálným poznatkům. Také současné pytlácké gangy disponují poměrně technicky sofistikovanou technikou. Nejen z tohoto důvodu tedy dává další vývoj protipytláckých systémů složených z přístrojů bezpečnostní a sledovací techniky zajisté smysl a odůvodnění.

S přispěním zdrojů viz níže:

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/prvni-utok-na-nosorozce-v-evrope-pytlaci-zabijeli-v-zoo_420590.html

 http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dvorska-zoo-zacala-rezat-nosorozcum-rohy-na-ochranu-pred-pytlaky/1463814

 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/minule-pondeli-zautocili-pytlaci-na-nosorozce-ve-francouzske-zoo-jak-se-s-novou-hrozbou-vyrovnaji-ceske-zahrady