5 NEJBĚŽNĚJŠÍCH METOD JAK JSME SLEDOVÁNI

Metody rozpoznávání obličeje

Patrně prvním obchodníkem, s nímž bylo spojováno uplatnění právě těchto pokročilých technik, se stalo britské, a i u nás relativně dobřeznámé, Tesco. V návaznosti na velký spotřebitelský průzkum přišel anglický deník Guardian se zprávou, že zmíněný obchodní řetězec instaloval ve svých prodejnách pokročilou technologii skenování obličeje zákazníků, a to pro marketingové účely. Nakonec se v tomto případě ukázalo, že šlo o klasické kamerový bezpečnostní systém. Patrně trochu překvapivě je možno za inovátory takovýchto moderních a současně kontroverzních metod nikoliv tedy obchodní řetězce, ale sítě čerpacích stanic, jež používaly systémy očních kamer k určení věku a pohlaví zákazníků tak, aby efektivně zacílili reklamní oznámení na obrazovkách instalovaných na pumpách.

Nutno dodat, že jen obtížně můžeme odpovědně určit skutečné inovátory podobných metod, protože firmy se povětšinou zapojením do neuromarketingových studií nebo zaváděním eticky sporných technik moc nechlubí. Je ale zřejmé, že jsme svědky expanze podobných metod a systémů. Sítě obchodů je instalují nejen se záměrem hlubšího porozumění zákaznického chování či například k identifikaci VIP a potenciálně lukrativních zákazníků, o jejichž opětovné návštěvy mají logický zájem, nicméně i z důvodů ještě o poznání obyčejnějších. Pomáhají jim třeba i v boji proti známým zlodějům.

Hacking skrze webkameru

V květnu roku 2014 bylo zatčeno ve USA 90 osob, kterým bylo posléze prokázáno členství v organizaci populární jako ´Blackshades´. Ta vyráběla a prodávala software umožňující hackerům dostat se do počítačů s operačním systémem Windows a získat tak moc nad webovými kamerami většího množství uživatelů. Kuriozitou v rámci celého rozsáhlého případu bylo ukořistění nahých fotografií americké Miss Teen, což bylo taktéž oceněno zadržením příslušného pachatele-vysokoškolského studenta, který se tímto stylem realizoval. Jmenovaná organizace celkem prodala tisíce kopií tohoto poměrně sofistikovanéhosoftwaru, což jim vyneslo tržby v řádu statisíců dolarů. Vedle uvedené americké missky bylo obětí tohoto hackerského řádění kolem 700 000 lidí ve víc než stovce zemí světa. Webkamery přesto nejsou jediným náchylným či citlivým potenciálním cílem počítačových hackerů. V jiných případech hackerské skupiny získali přístup ke klávesovým stiskům, a tím pádem heslům, souborům, a nebo screenshotům.

Padělané telefonní věže

Zhruba tři roky zpátky se v USA začaly šířit zvěsti o existenci tzv. falešných telefonních věžích. Muž jménem Aaron Turner, majitel firmy zabývající se zabezpečením mobilních telefonů, si všiml zvláštně vyhlížejících telefonních věží. Turner zjistil, že věže rozmístěné nejhustěji ve státech Pennsylvania a Washington se umějí nabourat do mobilních telefonů uživatelů a prolomit tak jejich komunikaci. Původní záměr daného druhu sledování je obestřen tajemstvím, a přitom podezření padala směrem k federálnímu programu supervize, nebo mezinárodnímu špionážnímu programu. Americká unie lidských práv (ACLU) zveřejnila mapku znázorňující, v jakých státech musejí občané počítat s potenciálním sledováním skrze tyto telefonní věže a kde naopak můžou být během svých soukromých nebo pracovních telefonátů poměrně v klidu.

Asijské počítačové útoky

V říjnu 2014 přinesl Washington Post zprávu o tom, že tým složený z odborníků na bezpečnost rozpoznal sofistikovanou čínskou cyber-špionážní skupinu říkající si ´Axiom´, jejímž cílem byly počítače západních korporací nebo vládních a veřejných institucí, z nichž chtěli vyzískat a shromáždit důležité údaje týkající se domácích i zahraničních politických nebo obchodních záměrů. Podle FBI jde o státem sponzorovanou čínskou jednotku, navazující na už v minulosti rozkryté podobné hackerské útoky ze samé oblasti. Skupina Axiom je popsaným způsobem aktivní již několik let, v průběhu nichž systematicky cílí na specifické ekonomické a průmyslové zájmy v západních zemích. Jejich metody zní relativně jednoduše. Infiltrují se do počítače některého ze zaměstnanců konkrétní firmy nebo instituce, načež se snaží získat přístup do systému a nebo sítě obsahující citlivá a hodnotná data.

Průmyslová špionáž

O průmyslové špionáži jste asi určitě slyšeli. Ale řekli byste, že typickým a velmi častým místem průmyslové špionáže jsou obchodní konference? Mezinárodní špionážní skupiny totiž dobře vědí, že data zaměstnanců jsou nejvíce ohrožena, jakmile opustí kancelář, tedy typicky třeba právě při cestování. Obchodní, technické nebo vědecké konference jsou tak velmi příhodným cílem s cílem získání důvěrných informací skrytou cestou. Která opatření se doporučuje přísně dodržovat tak, abyste se nestali lehkým soustem průmyslové špionážní akce? Používat zařízení proti zlodějům na pracovních laptopech, třeba alarm. Ujistit se, že citlivé údaje v notebooku jsou řádně zaheslovány a zakódovány. Pro paměťové nosiče se doporučuje využívat unikátní software, např. ´Truecrypt´. Podobně bezpečí dat v mobilu posílí příslušné aplikace. Celkově pak nepoužívat počítač v místech, na kterých kdokoliv může nahlédnout přes rameno.

Jak se bránit?

Přestat chodit nakupovat, už nikdy nevybírat peníze z bankomatu, odhodit mobilní telefon do řeky, vrátit se k dopisům a faxům nebo raději nevystrčit paty z kanceláře nicméně asi nebude to nejlepší řešení. Co poradit vzhledem k množství rozličných sofistikovaných avyspělých technik (v článku je představen pouze jejich malý zlomek), kterými můžeme být sledováni, ať už v reálném či cyber-prostoru? Buďme informovaní a opatrní, nikoliv ale blázniví či paranoidní…

Použité zdroje:

https://www.makeuseof.com/tag/top-5-ways-spied-every-day-dont-know/

https://pixabay.com/